Antibabišovská fronta je v šoku. Soudní znalec Jiří Klicpera v pondělním pořadu Reportéři ČT si dovolil prohlásit, že otravu Bečvy kyanidy loni v září, při které uhynulo zhruba 40 tun ryb a jedovaté látky vážně poškodily biotop v dotčeném úseku řeky, nezavinila valašskomeziříčská chemička Deza ze skupiny Agrofert.
Expert, který měl za úkol vypracovat klíčový posudek pro policii, navíc dodal, že skutečného viníka zná. Oznamovací věta rozbila dlouho spřádané plány opozice o tom, jak před volbami bude neustále tvrdě tepat Andreje Babiše, že jeho firma při honbě po zisku ničí životní prostředí. ODS, TOP 09 a lidovci usilují o zřízení sněmovní vyšetřovací komise a o vytvoření expertního týmu, chvilkaři z místa činu u řeky Bečvy již udělali jakési protibabišovské poutní místo.
Konstrukci, že řeku otrávila Deza, znalec označil za zmatenou stopu, která veřejnost odvádí někam jinam úplně zbytečně. „Byli jsme v Deze, víme, jak to tam je. A Deza je skutečně mimo podezření, tak jak to říkala inspekce životního prostředí od začátku,“ řekl Klicpera. Ostatně Deza od začátku tvrdila, že řeku neotrávila. Možná, že soudní znalec už svých slov lituje, stává se z něj terč nevybíravých útoků nejen na sociálních sítích.
A už by ho měla vyšetřovat policie, protože prý nebyl zbaven mlčenlivosti. Bude štvancem, začne zpochybňování jeho kvalifikace, rozjede se jeho mediální skandalizování a kriminalizování jen proto, že si dovolil říct pravdu. Jistě se objeví obvinění, že Klicperu uplatil holding Agrofert nebo přímo Babiš. A opozice bude žádat výměnu znalce.
Ale představte si opačnou situaci, kdyby znalec prohlásil, že ekologickou havárii tutově způsobila Deza. Co by se stalo? Opozice a její mediální dělníci by z Klicpery okamžitě udělali hrdinu, který se nebál toho strašného Babiše a ještě strašnějšího Agrofertu. Za nedodržení povinnosti mlčenlivosti by byl naopak pochválen za mimořádnou občanskou odvahu, a kdyby Klicperu za to chtěla policie vyšetřovat, ministr vnitra Jan Hamáček by byl nařčen, že vláda chce nezávislého znalce zastrašit.
István Léko
(Převzato z Lidových novin, datum vydání 4. 2. 2021)
