V neděli 29. září se na Seznam.cz objevilo video s dramatickým názvem „Z polí zmizely po sklizni žížaly. Zemědělci zase nasadili chemoterapii, říká vědec.“ Oním vědcem je profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Profesor, ale já bych ho zařadil spíše mezi ekologické aktivisty, navíc velmi populistického střihu.
O co jde konkrétně. Pan profesor stojí na kraji velkého pole po sklizni obilí. Pole je anonymní, jaká obilnina na něm byla rovněž, jaká zde bude další plodina a kdy bude setá či sázená další otazník. Meritum jeho sdělení na kameru je: „Vzhledem k tomu, že byly takhle velkoplošně použity herbicidy, se z toho stala úplně mrtvá krajina,“. Dále mluví o sterilní krajině, kde nejsou v půdě žížaly, larvy atd., aniž přináší jediný důkaz na místě nebo řekne odkaz na konkrétní terénní výzkum a srovnání s kontrolním pozemkem.
V další části vyvozuje, že to zemědělci dělají proto, že potřebují zlikvidovat po sklizni takzvané „podrůstky“ – tak označuje plevele na orné půdě, mimo jiných například pýr nebo pcháč (!) a pokračuje velmi zvláštní úvahou: „oni místo toho, aby to v druhé polovině října kompletně zorali, tak to teď zdesikují a pak to jenom velmi jemně mechanicky upraví a budou do toho sít další plodinu“.
Nechme teď výkřiky pana vědce, profesora ústavu Akademie věd, a přejděme na selský rozum a odbornost a konfrontujme s páně profesorovými axiomy.
Co to je úplně mrtvá krajina? Všechny kulturní rostliny mají vegetační období a dobu zrání, kdy dochází k odumření rostliny a tvorbě semen. Ihned po sklizni podmítkou připravujeme pole na novou vegetaci. Podmítka nutí vzejít semena plevelných rostlin a výdrol kulturních rostlin, nikoliv „podrůstky“. Je-li v obrostlé podmítce velké množství vytrvalých plevelů jako např. pcháč, pýr, které se mechanicky nezlikvidují a byly by zásadním problémem v následující kultuře, likvidují se v souladu se všemi legislativními pravidly chemicky různými preparáty. Tyto preparáty jsou povoleny proto, že mají minimální dopad na necílové organismy. Tvrdí-li někdo, že po předčasně ukončené vegetaci na strništi vzniká mrtvá krajina, a je vědec, měl by s naprostou samozřejmostí tyto výroky dokladovat. Tento pan profesor Jakub Hruška, přestože ani konkrétně neví, jaká účinná látka byla použita, populisticky vykřikuje soudy. Jaká zjištění prováděl, aby toto mohl tvrdit? On znal tyto porosty před aplikací z hlediska zkoumání přítomného života? On má kontrolní pozemek pro zjišťování rozdílů?
Co to je desikace místo kompletní orby v druhé polovině října? Zde se ukazuje záměr, neodborná manipulace a účelová generalizace jedné z mnoha technologií agrotechniky na celý blok podzimních polních operací. Například agrotechnické termíny pro setí ozimé řepky, ozimého ječmene, ozimé pšenice je od srpna do konce září, maximálně do první dekády října – podle plodin a oblasti. Termín setí po zpracování půdy „komplexní orbou“ v druhé polovině října, který by z logiky demagogie pana profesora při zakládání úrody vyjma jarních osevů v následujícím roce nutně musel nastat, je naprosto mimo mísu. V druhé polovině října, ale už daleko dříve, jsou porosty zmíněných ozimých osevů vzešlé a zapojené. Například u nás na Vysočině se traduje, že do Václava má být komplet zaseto.
Co to je velmi jemná mechanická úprava půdy? Ač jsem původní profesí, kterou jsem vystudoval na tehdejší Vysoké škole zemědělské v Brně, nyní Mendelově univerzitě, mechanizátor, tak tento termín neznám a neznají ho ani dnešní studenti.
Závěrem bych chtěl sdělit, že pan profesor Jakub Hruška si na vědce jenom hraje. Co by musel říkat o sousedních státech, kde se aplikuje v průměru bezmála dvojnásobné množství chemických látek na hektar (Německo) nebo třeba i čtyřnásobek (Belgie)? Jak potom nazývá německou krajinu nebo venkov Beneluxu? Pro ilustraci a doplnění základních informací pana profesora Hrušky uvedu na závěr data ČSÚ 2018 – České zemědělství očima statistiky – spotřeba pesticidů kg účinné látky na hektar orné půdy:
Belgie – 8,088
Itálie – 7,780
Španělsko – 5,616
Francie – 3,892
Německo – 3,432
Maďarsko – 2,123
Česká republika – 1,978
Ing. Jan Veleba
čestný prezident Agrární komory
