AGROFERT se ohrazuje proti nepravdivým a zavádějícím informacím, které šíří Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, v souvislosti s transpoziční novelou stávajícího zákona č. 395/2009 Sb. o významné tržní síle a odkazuje se přitom na koncern AGROFERT. Především není pravda, že novela byla připravena ve prospěch AGROFERTU či ho jakkoli zvýhodnila. Na společnosti skupiny AGROFERT povinnosti z transpoziční novely dopadnou, bez ohledu na to, zda pozměňovací návrh bude schválen či nikoliv, neboť i té nejmenší společnosti bude započítáván konsolidovaný obrat celého koncernu AGROFERT, a ocitne se tak vždy ve vztahu ke svým dodavatelům v postavení odběratele s významnou tržní silou ačkoli ve skutečnosti silnější vyjednávací pozici mít nebude. Novela tak zasáhne společnosti skupiny AGROFERT mnohem více než kterýkoli jiný podnik. Pozměňovací návrh přijatý Poslaneckou sněmovnou usiluje o zachování ochrany dodavatelů do obchodních řetězců, a to všem bez výjimky, včetně těch velkých, kterou dosud měli. Rozhodně není správné, aby obchodní řetězce mohly zcela bez omezení a bez hrozby postihu nekalé obchodní praktiky vůči velkým uplatňovat. Dokonce by to vedlo k tomu, že by záměrně velké dodavatele při výběru upřednostňovaly, protože smlouvy s nimi by žádné regulaci nepodléhaly, což připouští i pan Prouza. Neexistuje žádný rozumný důvod pro to, aby část dodavatelů byla z ochrany před nekalými obchodními praktikami řetězců vyjmuta. Zvlášť když v minulosti se již mnohokrát prokázalo, že je ona předpokládaná „vyjednávací síla“, a tedy silnější pozice v obchodním vztahu, nijak neochránila.
Obchodní vztah s řetězci má jen několik společností ze skupiny AGROFERT – potravinářské podniky. Většina podniků skupiny AGROFERT do řetězců nic nedodává, a proto tuto ochranu před nekalými praktikami řetězců nepotřebují. Je třeba ale zdůraznit, že žádná společnost ze skupiny AGROFERT v pozici dodavatele nebude podle novely zákona nikdy chráněna před nekalými praktikami svých odběratelů, protože jí bude započítán obrat celé skupiny, a ten je samozřejmě vyšší než 350 mil. EUR. Není tedy pravda, jak uvádí pan Prouza, že společnosti skupiny AGROFERT budou z regulace vyjmuty. Naopak, každá společnost skupiny AGROFERT bude muset podle novelizovaného zákona v pozici odběratele plnit vždy všechny povinnosti, ale v pozici dodavatele se jí nedostane ochrany nikdy. Vyjednávací síla každé společnosti bude totiž poměřována obratem větším než 350 mil EUR, takže i ti nejmenší ve skupině se ocitnou v postavení odběratele s významnou tržní silou, a to i se všemi byrokratickými povinnostmi.
Pan Prouza lobuje za to, aby velcí dodavatelé, nejen AGROFERT, ale kterýkoli zemědělský nebo potravinářský podnik s konsolidovaným obratem nad 350 milionů eur, nebyli chráněni proti nekalým praktikám obchodních řetězců. Naši dodavatelé přes konsolidovaný obrat skupiny AGROFERT, vyjednávací sílu nemají, neboť obchodní řetězce jsou jejich nejvýznamnějším distribučním kanálem, za který neexistuje adekvátní náhrada. Jediné, co by AGROFERT získal na základě pozměňovacího návrhu Poslanecké sněmovny, je ochrana několika potravinářských podniků před nekalými obchodními praktikami řetězců, a tuto ochranu by získaly pouze v pozici dodavatele. Tu přitom dosud měly.
AGROFERT má i proti stávajícímu návrhu novely řadu výhrad. I po přijetí pozměňovacího návrh zůstala stále řada požadavků představujících zbytečnou administrativní zátěží malých podniků. Mezi takové nepotřebné instituty patří např. povinná písemná smlouva u všech, i těch nejmenších subjektů v zemědělském a potravinovém řetězci. Směrnice přitom povinnou písemnou formu nepožaduje a výslovně uvádí, že by písemná forma neměla být stanovena jako povinná.
