V boji proti lánům řepky (přesněji řečeno proti Agrofertu, s nímž je spojována), můžete zaslechnout i názor, že řepka do našich zeměpisných poměrů nepatří. To je stejná hloupost, jako kdyby Kubáncům rozmlouvali třtinu a Venezuelcům banány. A takových hloupostí je v anti-řepkové kampani hora.
Pěstování řepky škodí půdě a je příčinou její eroze! Kvůli pěstování řepky jsou zamořené spodní vody pesticidy! Pyl řepky pokryje auta, domy a způsobuje alergie! Řepkový olej je nekvalitní! Všechna řepka patří Agrofertu a Babišovi! Řepka se pěstuje kvůli biopalivům!… Odkud všechny ty věty známe? Inu přece z médií. Do těchto jednoduchých, působivých, ale hlavně nepravdivých hlášek rok co rok od jara do léta novináři balí svoje špatně skrývané osobní zášti vůči firmě, která si dovolila být úspěšná, a jejímu zakladateli, který si dovoluje s podporou většiny voličů vést ekonomicky nejstabilnější vládu za celá dlouhá léta. Naštěstí nežijeme v žádném „media-landu“ (aspoň zatím), a tak máme možnost si ověřit, co je a není pravda, kdo nás balamutí a k čemu nás přemlouvá.
Základem je dodržování osevního postupu
Řepka má v osevním postupu své oprávněné místo. Její bohatý kořenový systém pomáhá bojovat se zhutněním půdy. Půda se tím jednoduše kypří. Řepka se jmenuje „ozimá“ právě proto, že na polích přezimuje. Její listy a následně celá rostlina tak chrání povrchovou vrstvu polí před erozí způsobenou větrem či vodou. Díky zaorávání zbytků rostlin řepky se do půdy navíc vrací živiny. V dnešní době často zmiňované nálezy pesticidů a jiných chemických látek ve spodních vodách patří k dědictví z dob dávno minulých. Půda má dlouhou „paměť“, a tak se do ní propisuje lidský faktor třeba i po několika desetiletích. Domnění, že zemědělci nadužívají hnojiv či pesticidů, je nepravdivé. Za obojí se totiž platí, ošetřování rostlin je velmi nákladné. Proto nikdo nechce jakkoliv plýtvat. Řada lidí také obviňuje řepku ozimou ze vzniku alergických reakcí. V naprosté většině případů jde ale o nesmysl. Pyl řepky je těžký, dolétne sotva několik desítek metrů od rostliny. I z toho důvodu potřebuje řepka opylovače. Tím se znovu dostáváme k pesticidům – zemědělci potřebují hmyz, aby opyloval řepku, tudíž nemají zájem na tom plýtvat prostředky k hubení hmyzu právě na řepku. Nedávalo by to ani smysl.
Řepka patří na naše pole
Často slýcháme „pěstujte něco jiného, řepka je pro nás špatná!“ Ale co mají zemědělci pěstovat, aby to mohli také prodat? V našem zeměpisném pásu se prostě daří plodinám jako řepka ozimá. Jsou pro tuto oblast prostě nejvhodnější, ať už se to někomu líbí nebo ne. Volání po odstranění řepky ozimé ze zemědělské praxe je stejné, jako kdyby někdo volal po ukončení pěstování banánů či ananasu v rovníkovém pásu. To by přitom každému přišlo divné. Tak proč někteří lidé chtějí skončit s pěstováním řepky v Česku? Mají se místní zemědělci začít věnovat pěstování tropického ovoce? Nebo tu máme pěstovat ještě více obilí, kterého se už nyní vyváží na 3 miliony tun ročně? A poroste pak tedy řepka na rovníku? Ani jedno z výše uvedeného! Řepka ozimá na tuzemská pole patří a daří se jí tu. Není důvod ji nepěstovat.
Z řepky máme olej, krmiva, biopaliva i ekologické pelety
Zemědělci bývají také obviňováni z toho, že pěstují řepku ozimou jen kvůli biopalivům, protože je řepkový olej jinak méně kvalitní. To je ale nesmysl! Olej z řepky se směle vyrovná tomu olivovému, co do složení 3 a 6 omega mastných kyselin je na tom dokonce lépe než olivový olej. Zemědělci s řepkovým semenem obchodují jako s komoditou a dopředu netuší, kdo ji koupí, proto je nesmysl tvrdit, tuto plodinu někdo pěstuje na výrobu biopaliv. Z vylisovaných semen se navíc získává na proteiny bohatá zdrojová surovina pro výrobu krmiv. Naopak ze zbytků rostliny se vyrábí ekologické palivo – pelety, které slouží jako zdroj tepla či na výrobu elektrické energie.
