Tak jako se každý rok koncem dubna na českých polích objevuje rozkvetlá řepka, stejně tak se objevují také nejrůznější řepkové fámy. A jedna z nich říká, že řepkový pyl je neštěstím pro alergiky a šíří se všude. Každá fáma má však také svá fakta, která proti ní stojí. Jaká fakta tedy přináší názor odborníka?
Současná evropská populace je velmi citlivá na nejrůznější alergeny. Jednou z nejčastějších alergií je právě alergie na pyl. Otázkou je, zda je to právě řepka, která způsobuje alergikům nepříjemné potíže. Je žlutá a má svou specifickou vůni, proto budí pozornost. Ve stejnou dobu však kvetou také méně nápadné břízy, traviny či obiloviny, jejichž pyl patří mezi velmi silné alergeny.
Podle Doc. Ing. Petra Baranyka, CSc., který dlouhodobě působí jako poradce ve Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, jsou pylová zrnka řepky olejky příliš těžká na to, aby se šířila na dlouhé vzdálenosti:
„Řepka je převážně samosprašnou plodinou a při jejím opylování pomáhá hmyz, hlavně včely a čmeláci. Řepkový pyl je těžký, hrudkuje a nešíří se na velké vzdálenosti. Jeho velká většina spadne na zem do několika metrů od kvetoucí rostliny. Ke kontaktu alergiků s tímto pylem proto dochází jen v těsné blízkosti polí. Alergenicita řepkového pylu není vysoká.“
Existuje celá řada studií, které tuto výpověď potvrzují. Pro upřesnění – cca 50 % řepkového pylu se nedostane od řepky dále než 3 metry a celých 90 % pylu nepřekročí vzdálenost 25 – 30 metrů od květů, ve kterých vznikl. Jinými slovy – pyl z řepky se z pole do města rozhodně nedostane.
Pokud někoho provází alergie na místě, které není v bezprostřední blízkosti řepkového pole, řepka s jejími projevy nebude mít s nejvyšší pravděpodobností nic společného.
Nevěřte fámám, hledejte fakta.
