Koncern AGROFERT se ohrazuje proti nepodloženým a nepravdivým obviněním ze strany předsedy vlády ČR Petra Fialy, ministra zemědělství Marka Výborného a některých dalších politiků, kdy uvádějí AGROFERT a jeho společnosti jako příklad těch, kdo mohou za drahé máslo v Česku a kdo se na trhu chová nefér. Uvedení politici šíří nepravdivé a zavádějící informace, které proto uvádíme na pravou míru.
• Jako výrobce neurčujeme ceny a nemáme žádný vliv na to, za kolik se náš výrobek bude prodávat na pultu obchodu. To je plně v rukou prodejce a jeho obchodní strategie. Pokud bychom do ní jakkoli zasahovali, dopouštěli bychom se protisoutěžního (nezákonného) jednání.
• Přibližně polovina másla na českém trhu pochází z dovozu. Pouze zbytek produkce připadá na domácí producenty. Vliv kteréhokoli z lokálních producentů na trh je tak, bez ohledu na jejich podíl na lokální značně roztříštěné produkci, velmi omezený.
• Antimonopolní úřad se již na podzim roku 2022 z vlastního rozhodnutí zabýval ve svém šetření tvorbou cen másla (a také mléka, vajec, mouky a kuřecího masa). Podle předsedy ÚOHS Petra Mlsny se ukázalo, že například trh s máslem je nízce až středně koncentrovaný a pohybují se na něm čtyři hráči s podílem mezi 15 a 25 %. „Takže žádný z nich nemá dominantní postavení. A od té doby se vlastně nic nezměnilo, ten trh je strukturován pořád stejně,“ řekl médiím.
• Tržní podíl společností skupiny AGROFERT na prodejích másla v Česku činí přibližně 10 % a je tedy z pohledu cenotvorby nevýznamný. Základem pro tvorbu ceny komodity, jakým je máslo, je cena smetany na evropském trhu a burzovní cena dosahovaná na evropských trzích, především v Německu.
• Z důvodu celkového nedostatku na evropském trhu smetany, která je základem pro jeho výrobu, na spotovém trhu meziročně zdražila o téměř 60 %. To se projevuje v ceně másla jako finálního produktu. Důvodů letošního nedostatku smetany je několik. Je to již zmiňované horké letní počasí a pokles tučnosti mléka, naproti tomu panuje zvýšená poptávka po mléčných výrobcích obecně a v neposlední řadě se produkce mléka dotkla i katarální horečka, zvaná nemoc modrého jazyka, která nepříznivě zasáhla produkci mléka ve Francii a Německu. Situace s máslem je stejná všude v Evropě a odlišnosti v konečných cenách jsou dány pouze tím, do jaké míry je země soběstačná v produkci mléčného tuku, jak moc stát podporuje producenty či specifiky maloobchodního trhu, např. výší DPH.
