Deník N otiskl 7. října 2021 článek s výše uvedeným titulkem, ve kterém v redakci „spočítali, kolik peněz dostaly z veřejných peněz za vlády Andreje Babiše jeho firmy“. Deník zveřejnil částku 11,7 miliardy korun.
Vedení koncernu Agrofert k textu uvádí, že jej lze považovat za účelový, plný nepřesností, dohadů a záměrně nadsazených částek. Například v případě lesnické dceřiné společnosti UNILES jsou započítány i budoucí tržby firmy do roku 2025, které celkovou částku navyšují o stovky milionů korun. Pochybnosti vyvolává také slovo „dostaly“. Odmítáme, že bychom v Agrofertu cokoli z veřejných prostředků „dostali“. Vše bylo řádně utrženo, navíc tržby neznamenají zisk, jenže to asi pro redaktory Deníku N není podstatné.
Pojďme ale popořadě: už mnoho let říkáme, že Agrofert nikdy nebyl, není a nebude na veřejných zakázkách nijak závislý. Tržby se státem dosahují u českých dceřiných firem koncernu celkové hodnoty do tří procent, konkrétně za rok 2020 to bylo 2,74 %. Jinak řečeno – z toho, co firmy Agrofertu utrží v ČR, připadají jen necelá tři procenta na obchod se státem.
Když už v redakci říkají, kolik od státu „dostáváme“, bylo by fair také dodat, kolik státu „dáváme“. Pokud vezmeme v potaz období od roku 2014 do roku 2020, kdy je Andrej Babiš ve vládních funkcích, Agrofert za tyto roky zaplatil státu na dani z příjmu právnických osob a na odvodech sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance celkem 24 700 115 000,- Kč. Tato částka tedy značně přesahuje cifru, kterou jsme podle redakce „dostali“. Rok 2021 není ve výpočtu uveden.
Pokud jde v obecné rovině o účast firem koncernu Agrofert ve státních a veřejných zakázkách, neexistuje žádný právní ani věcný důvod, proč by se firmy z koncernu Agrofert nemohly ucházet o státní a veřejné zakázky. Státní a veřejné zakázky lze považovat za maximálně transparentní, a pokud v některé veřejné zakázce uspějeme, je to vždy na základě skutečnosti, že jsme nabídli pro stát nejvýhodnější cenu. To platí o všech zakázkách, o kterých je v článku zmínka.
Autorka textu v Deníku N Eliška Hradilková Bártová taktéž odkazuje na údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše. K tomu lze jedině dodat, že žádný střet zájmů dle našeho právního názoru neexistuje. Pan Andrej Babiš Agrofert neřídí, neovládá a nemá na něj vliv. Jednoznačně to vylučujeme. Učinil vše, co po něm zákon o střetu zájmů požaduje, tedy vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Lze také zcela jednoznačně konstatovat, že pan Andrej Babiš nemá z pozice premiéra žádný vliv na veřejné zakázky, o které se ucházíme, ani neměl dříve z pozice ministra financí.
Totéž lze prohlásit i o zemědělských dotacích, byť přímo o nich článek v Deníku N nepojednává. Zemědělské firmy Agrofertu mají stejné dotační podmínky jako všechny ostatní zemědělské firmy v ČR. Nejsou nijak zvýhodněny a dodržují veškerá pravidla. U provozních dotací jde o příspěvky na hektar obdělávané půdy či na chované hospodářské zvíře.
Pokud naše dceřiné zemědělské firmy čerpají nějakou veřejnou podporu, tyto prostředky nekončí v centrále Agrofertu v Praze, ale zůstávají v jednotlivých dceřiných firmách v regionech a slouží k jejich dalšímu rozvoji, k udržení tisíců pracovních míst na venkově a k posílení potravinové soběstačnosti České republiky. Taktéž připomínáme, že dotace jsou z principu uhrazením části nákladů a jsou vázány na vlastní investované prostředky příjemců. Tento fakt si mnozí kritici dotací buď nechtějí uvědomit, nebo jej cíleně přehlíží.
Publikovaný text „Miliardy z eráru pro Agrofert“ vnímáme pouze jako předvolební rétoriku určité skupiny novinářů, navíc plnou nepřesností a zavádějících odhadů. Působení našeho někdejšího akcionáře pana Andreje Babiše ve veřejné funkci nemá na státní zakázky či dotace pro koncern Agrofert žádný vliv. Objem veřejných zakázek je v našich firmách v posledních letech konstantní a nijak nevybočuje z hodnot, které jsme evidovali ještě v době před vstupem pana Babiše do politiky.
