Chemický průmysl jde ruku v ruce s přísnými bezpečnostními opatřeními. Ačkoliv se v drtivé většině případů dbá na jejich nekompromisní dodržování, může nastat situace, kdy se bezpečnost vymkne kontrole. Jako příklad lze uvést nedávný rozsáhlý výbuch v libanonském Bejrútu, který si vyžádal stovky obětí, i když zde nešlo o explozi přímo v chemickém provozu. Po tak mimořádné události vyvstává na mysl otázka: Jak je to s bezpečím chemických továren na území České republiky? Nejen těch vyrábějících hnojiva na bázi ledku amonného, který může být vysoce výbušný, jak se bohužel potvrdilo počátkem srpna v Libanonu. Zeptali jsme se Ing. Zbyňka Průši, předsedy představenstva společnosti Agrofert a současně společnosti Deza, jedné z největších tuzemských chemických továren, která pod Agrofert spadá.
V Bejrútu podle dostupných informací došlo k výbuchu ledku amonného. Vyrábí ho i Agrofert?
Ledek amonný neboli dusičnan amonný je výbušný v pevném skupenství. V pevné podobě zmíněnou sloučeninu Agrofert nevyrábí, a pokud vím, nevyrábí ho ani naše konkurence v ČR. Nakládáme s ním jen a pouze jako s meziproduktem, a to v bezpečné kapalné formě, u které výbuch nehrozí.
Co může vést k takovému neštěstí, jaké se stalo v Libanonu?
To je otázka především pro tamní vyšetřovatele. Podle všeho šlo o naprosto nevhodné a nezabezpečené skladování rizikového materiálu. Dovolte ale širší zamyšlení. Chemický průmysl patří neodmyslitelně k výrobní základně každého vyspělého státu a lze bez nadsázky říci, že bez tohoto průmyslového odvětví by životní úroveň nikdy nemohla být na takové výši, jako v současnosti je. Nicméně jedním ze specifik chemie a chemických výrob je vysoká náročnost na bezpečnost provozu, a to z titulu vlastního provozování chemických technologií, kde se často pracuje za vysokých tlaků a teplot, tak z titulu nakládání se surovinami, meziprodukty a finálními výrobky, z nichž celá řada má nebezpečné vlastnosti. Nedbalost, neopatrnost a podceňování bezpečných postupů může mít často velmi vážné následky, škody na majetku, poškození zdraví, dopad na životní prostředí a v nejhorším případě i mnoho mrtvých, jak jsme bohužel mohli vidět v Bejrútu. Proto v chemickém průmyslu platí na více než sto procent často používané heslo „Bezpečnost především“.
Můžete být konkrétní? Jak lze tedy zmíněnou bezpečnost v chemických výrobách zajistit?
Základním prvkem bezpečnosti každé chemické výroby je pečlivé sledování probíhajících procesů. Chemická zařízení jsou vybavena celou řadou nejrůznějších měřidel sledujících tlaky, teploty, objemy, průtoky a další fyzikální veličiny. Přestože jsou tato měřidla určena k tomu, aby dávala informace nutné k správnému vedení chemického procesu, k dosažení vysoké selektivity a výtěžku probíhající reakce, tak zároveň poskytují informace, které mohou odhalit případné nebezpečí požáru nebo výbuchu v důsledku například narůstajícího tlaku nebo teploty v zařízení.
Roli dnes nepochybně hrají i moderní zabezpečovací technologie…
Samozřejmě. Chemické provozy jsou dnes vybaveny i měřidly určenými ke sledování a včasnému odhalení stavů, které by mohly vést k havárii. Jde například o elektronickou požární signalizaci (EPS), jejíž čidla jsou rozmístěna po jednotlivých provozech a v případě požáru ihned vysílají signál například na dispečink firmy odkud je možno koordinovat zásah hasičů. Díky EPS lze velmi rychle získat informaci o rizikovém stavu a rovněž přesně lokalizovat místo požáru, což má nezanedbatelný význam pro následný zásah hasičského sboru.
Jakým způsobem může personál chemického provozu zjistit, že došlo například k úniku škodlivé látky?
Vezměme si například nebezpečné plyny, což jsou často používané chemické látky. Některé z nich jsou jedovaté, nebo dráždivé, jiné jsou naopak v určitých koncentracích výbušné. Jakýkoli únik takovýchto látek je samozřejmě nebezpečný, a proto jsou chemické provozy vybaveny detektory, které v případě úniku jedovatých plynů signalizují nebezpečí pro pracovníky, případně pro okolí provozu. V případě výbušných plynů detekují tzv. horní a dolní mez výbušnosti, což jsou hraniční koncentrace, mezi kterými dochází ke vzniku nebezpečných koncentrací plynů, které mohou způsobit výbuch.
Je kromě potenciálního úniku škodlivých látek i nějaké jiné nebezpečí, které by mohlo chemické provozy ohrozit, případně nechtěně vyřadit z provozu?
Nebezpečím pro některé výroby může být i náhlý výpadek dodávky elektrické energie, proto jsou výroby, kde by toto hrozilo, vybaveny i záložními zdroji energie (například naftové generátory). Ty jsou pak schopny dodávat elektrickou energii po dobu, než dojde k bezpečnému sjetí a odstavení technologie. Takže i tímto je možné předejít nečekaným škodám.
Pokud přece jen k nějaké nepříjemné mimořádné události dojde – co se děje pak?
Ano, bohužel se v některých případech i přes veškeré úsilí nepodaří mimořádné situaci, spojené například s požárem, nebo výbuchem a následným požárem, zabránit. V takové chvíli nastupuje hasičský záchranný sbor, který je součástí každé větší chemické firmy…
Proč by se měly chemičky spoléhat na své vlastní hasiče, nikoliv na ty ze státní sféry?
Vlastní hasiči mají celou řadu nesporných výhod a to především minimální dojezdový čas na místo události, který se počítá skutečně v řádu jednotlivých minut. A každý hasič vám určitě potvrdí, že pro rychlé zvládnutí požáru a zabránění dalším škodám je rozhodující, jak rychle po vzniku se začne požár likvidovat. Další významnou výhodou hasičských záchranných sborů chemických firem je znalost místního prostředí, jak z hlediska místopisu, tak především z hlediska znalosti používaných surovin a vyráběných produktů a jejich požárních vlastností. Kromě požárů se podnikoví hasiči zabývají i technickými zásahy při poruchách výrobních zařízení, kterými mohou zabránit následným mimořádným událostem díky např. rychlému zastavení úniku škodlivých látek.
Nabízí se otázka, co takový hasič ve firmě během celého roku dělá, pokud zrovna nehoří či nehrozí nějaká další krizová situace?
Činnost hasičů se neomezuje pouze na akutní zásahy v případě mimořádných událostí. Významnou součástí jejich práce je i posuzování protipožárních opatření a jejich zlepšování (například protipožární vrata a dveře, protipožární nástřiky apod.). Nedílnou součástí pracovní náplně podnikových hasičů jsou pak i pravidelná cvičení. Při nich hasiči nacvičují různé typy zásahů, aby byli připraveni na jakoukoli možnou mimořádnou situaci. Za zmínku stojí rovněž to, že podnikové hasičské záchranné sbory jsou začleněny do Integrovaných záchranných systémů jednotlivých krajů a úzce tak spolupracují s profesionálními státními hasičskými sbory.
Mluvil jste zatím o technických nástrahách, ale co lidský faktor? Může problém zapříčinit i člověk?
Samozřejmě. Příčin havárií a mimořádných událostí může být v chemickém provozu skutečně celá řada. Když pomineme čistě technický důvod, bývá velmi často počátkem problému právě lidský faktor, nedodržení, nebo neznalost bezpečného postupu, případně podcenění možného rizika.
Dá se lidskému selhání nějak předejít?
Vysokou důležitost má trénink zaměstnanců, pravidelná bezpečnostní školení a kontrola dodržování i zdánlivě jednoduchých pravidel, jako je například kouření pouze na vyhrazených místech a podobně. Pravidelná opakování bezpečnostních školení mají své opodstatnění i proto, že každý měsíc, půlrok, rok, přichází do firem řada nových zaměstnanců, kteří musejí být důkladně proškoleni, než vůbec nastoupí k plnění svých pracovních povinností, a těmto novým zaměstnancům je třeba vedle toho věnovat zvýšenou pozornost i vzhledem k jejich menší zkušenosti s prací v chemickém provozu. Zvláštním specifikem je pak zaměstnávání cizích státních příslušníků, kde se bezpečnostní požadavek zvyšuje ještě tím, že je vyžadována dostatečná znalost českého jazyka pro komunikaci s ostatními spolupracovníky. Nicméně i u zkušených pracovníků je třeba udržovat jejich znalosti a povědomí o možných rizicích na dostatečně vysoké úrovni. Jednak proto, aby se maximálně eliminovala možnost vzniku havarijní situace, a pokud už taková situace nastane, tak aby zaměstnanci věděli, jak přesně postupovat, jak událost rychle a správně nahlásit, jak se chovat při případném zásahu hasičů a jak se chovat vůbec, aby se minimalizovala další rizika.
Co ještě může přispět k tomu, aby byla možná rizika minimalizována?
Vedle školení a tréninku vlastních zaměstnanců je třeba dbát i na to, aby se zodpovědně a dle platných vnitřních předpisů firem chovali i zaměstnanci externích firem, které na teritoriu podniku působí. Jedná se v drtivé většině o firmy provádějící údržbu nebo investice. Tito pracovníci často významně zasahují do chemických zařízení a provádějí práce spojené s otevřeným ohněm, což znamená zvýšené bezpečnostní riziko, na které je nutné reagovat například požárními hlídkami. Ty sledují prostor rizikových prací a v případě zahoření jsou připraveny okamžitě reagovat připravenými prostředky požární ochrany.
Do jaké míry je bezpečnost v chemických společnostech kontrolována státními institucemi?
Úroveň opatření proti vzniku mimořádných situací je nejen vnitřní otázkou jednotlivých firem, ale vše je kontrolováno i státními orgány, které dohlížejí na to, aby provozování chemických technologií bylo z hlediska bezpečnosti na úrovni požadované zákony, a mají v tomto smyslu rozsáhlé pravomoci. Jako příklad prováděných kontrol lze například uvést kontroly dodržování podmínek provozu dle integrovaného povolení anebo kontroly prevence závažných havárií. Nad chemickými provozy, kde se nakládá s výbušninami, vykonává navíc svůj dozor Báňský úřad. Prováděné kontroly rozhodně nejsou formální, a pokud k nim připočteme i pravidelné kontroly České inspekce životního prostředí, můžeme konstatovat, že velká chemická firma může klidně absolvovat každoročně pět až deset takovýchto kontrol většího či menšího rozsahu.
Jakou roli hrají v bezpečnosti chemických podniků investice? Vyplatí se investovat např. do modernějších přístrojů?
Všechna opatření, o kterých jsem doposud hovořil, by nebylo možné uspokojivě realizovat, pokud by nebyla na odpovídající úrovni investiční aktivita chemických firem, které tímto způsobem reagují například na nové legislativní požadavky, obnovují morálně zastaralé zařízení, zdokonalují odhalování nejrůznějších rizikových stavů a v neposlední řadě dbají na dostatečnou vybavenost hasičských základen moderní technikou a infrastrukturou. Každá velká chemická firma určitě potvrdí, že tyto investice nejsou nikterak podceňovány a každoročně obnáší miliony korun.
V případě, že se stoprocentně dodrží všechny Vámi popsané kroky – je možné riziko průmyslové havárie zcela vyloučit?
Absolutně vyloučit riziko průmyslové havárie v chemickém podniku bohužel není možné ani v nejmodernějších provozech a v žádné zemi na světě. Je však naší trvalou snahou dlouhodobě minimalizovat rizika, která by mohla jakoukoli havárii způsobit a pokud již k ní dojde, tak ji v co nejkratší době zlikvidovat a maximálně ochránit zdraví a životy zaměstnanců a obyvatel obcí, které mohou být chemickým závodům nablízku. Řada chemických firem má zaveden i systém automatického varování okolí např. pomocí SMS zpráv. Pro rychlé předání informací o vzniklé mimořádné události je velmi užitečný. Věřím, že výčet všech výše uvedených opatření je dostatečně přesvědčivý, že pro chemické firmy je skutečně bezpečnost na prvním místě. Pokud se máme vrátit k původní otázce, zda v chemičkách AGROFERTu hrozí obdobná katastrofa jako v Bejrútu, pak pevně věřím, že nehrozí, bezpečnost je pro nás opravdu prioritou.
zdroj: Právo, autor Václav Tuček
